Majitel rodinného domu si nechal pojistit nemovitost na 4 miliony korun. O několik let později její hodnota vzrostla, ale pojistnou smlouvu neupravil. Když pak v kuchyni praskla voda a škoda dosáhla 400 tisíc korun, pojišťovna neproplatila celou částku. Dům byl totiž ve skutečnosti hodnotnější než sjednaná pojistná částka.
Podobné překvapení čeká po škodě řadu lidí. Krácení pojistného plnění nemusí znamenat, že pojišťovna hledá záminku, jak nezaplatit. Někdy vychází z podmínek, které byly ve smlouvě od začátku, jindy z toho, že pojištěný nesplnil povinnost a tím ztížil šetření události.
Pojistná částka zaostala za skutečnou hodnotou majetku
Nejčastějším důvodem bývá podpojištění. Nastane tehdy, když je pojistná částka nižší než skutečná hodnota pojištěného majetku. U rodinného domu se přitom neposuzuje jen cena pozemku nebo částka, za kterou by se nemovitost prodala. Podstatná může být hodnota, za kterou by bylo možné znovu vybudovat stavbu podobného rozsahu.
Je-li majetek pojištěný jen na část své hodnoty, může se ve stejném poměru snížit i plnění. Při pojištění na 70 procent skutečné hodnoty může pojišťovna vyplatit zhruba 70 procent uznané škody. U škody ve výši 400 tisíc korun by tak plnění mohlo činit 280 tisíc korun, ještě před odečtením případné spoluúčasti.
Tento mechanismus upravuje § 2854 občanského zákoníku. Výjimkou mohou být smlouvy, v nichž je podpojištění výslovně vyloučeno nebo jsou stanovena odlišná pravidla. Rozhoduje proto konkrétní pojistná smlouva a její pojistné podmínky, ne jen částka, kterou si pojištěný matně pamatuje z nabídky.
Chyba v údajích může změnit výši plnění
Při sjednávání pojištění pojišťovna vychází z informací o nemovitosti, vybavení i způsobu užívání. Jinak se posuzuje běžně obývaný byt, jinak dlouhodobě prázdná nemovitost a jinak objekt využívaný k podnikání. Rozdíl může být také mezi zabezpečeným rodinným domem a provozovnou, kde se skladují drahé věci.
Jestliže klient uvede nepravdivý nebo neúplný údaj a kvůli tomu sjedná nižší pojistné, může pojišťovna plnění snížit v poměru mezi skutečně zaplaceným a správně stanoveným pojistným. Týká se to situací, kdy nesprávná informace měla vliv na cenu pojištění. Zatajení existence alarmu obvykle nebude mít stejný význam jako uvedení, že v objektu nikdo nepodniká, přestože tam ve skutečnosti funguje například autoservis.
Pojišťovna by měla vysvětlit, jaký údaj byl nesprávný, jak ovlivnil pojistné a jak z toho vypočítala krácení. Pouhé konstatování, že byly v návrhu smlouvy nepřesnosti, samo o sobě výši krácení neobjasňuje. Pravidlo vychází z § 2800 odst. 1 občanského zákoníku.
Porušení povinností musí mít vliv na škodu
Pojištěný má po vzniku události několik povinností. Musí škodu oznámit, popsat její průběh, zabránit jejímu dalšímu zvětšování a umožnit pojišťovně potřebné šetření. U některých událostí je nutné přivolat policii nebo hasiče, jindy stačí pořídit fotografie, uchovat poškozené věci a zajistit opravu havárie.
Pojišťovna může plnění krátit tehdy, když porušení povinnosti podstatně ovlivnilo vznik škody, její rozsah, průběh nebo zjištění výše plnění. Ne každé opožděné oznámení proto automaticky znamená krácení. Rozhodující je skutečný dopad. Když člověk nahlásí prasklé potrubí o den později, ale voda byla okamžitě zastavena a rozsah škody lze bez potíží doložit, bude situace jiná než u týdny neřešeného úniku, který zničí podlahy a stěny.
Stejně se posuzuje neposkytnutí dokladů. Pojišťovna může chtít faktury, fotografie, revizní zprávy, seznam poškozených věcí nebo doklad o jejich pořízení. Když pojištěný odmítne spolupracovat a kvůli tomu nelze určit rozsah škody, může se to promítnout do plnění. Právní základ představuje § 2800 odst. 2 občanského zákoníku.
Pozdní oznámení a nepravdivý popis škody
Oznamovací povinnost není formalita. Záznamy pořízené krátce po události bývají přesnější než vzpomínky po několika týdnech. U vytopení může mezitím zmizet stopa po místě úniku, u krádeže se mohou vyhodit poškozené dveře nebo zámek. Takový postup ztěžuje ověření toho, co se skutečně stalo.
Problém představuje i nadsazený nebo nepravdivý popis. Kdo do seznamu škod doplní elektroniku, která v místnosti nikdy nebyla, riskuje nejen krácení konkrétní položky, ale také zpochybnění celé věrohodnosti oznámení. Odhad ceny je něco jiného než vědomě uvedená lež. U staršího vybavení nemusí mít člověk účtenku, může však doložit jeho existenci fotografiemi, výpisem z účtu nebo servisní dokumentací.
Podle § 2796 občanského zákoníku může pozdní oznámení, nepravdivý popis škody nebo neposkytnutí dokladů vést ke krácení, jestliže pojišťovně ztíží šetření nebo určení výše plnění. Prakticky pomáhá nahlásit událost co nejdříve, vše nafotit ještě před úklidem a zapisovat si, kdy a jaká opatření člověk provedl.
Limit a spoluúčast nejsou sankce za porušení smlouvy
Částka vyplacená pojišťovnou může být nižší i bez jakéhokoli pochybení pojištěného. Pojistné plnění nepřekročí sjednaný limit. U pojištění domácnosti může být zvláštní limit například pro elektroniku, cennosti nebo věci uložené mimo byt, přestože celkový limit smlouvy vypadá dostatečně.
Samostatnou položkou je spoluúčast. Jestliže činí 10 tisíc korun a uznaná škoda dosáhne 100 tisíc, pojišťovna při běžném nastavení vyplatí 90 tisíc. Nejde o dodatečné krácení, ale o předem dohodnutou část škody, kterou nese pojištěný sám.
Když pojišťovna plnění sníží, měla by uvést konkrétní důvod, použité smluvní ustanovení a výpočet. Vyplatí se porovnat její vyjádření s pojistnou smlouvou, záznamem o škodě a vlastními doklady. Rozdíl mezi oprávněným odečtením spoluúčasti a sporným krácením bývá někdy stejně podstatný jako samotná škoda.
