Pojišťovna může odmítnout zaplatit škodu, i když máte platnou smlouvu a dům vám skutečně vyhořel. Samotná existence pojistky totiž ještě neznamená, že každá událost automaticky skončí penězi na účtu.
To je nepříjemná otázka pro každého vlastníka nemovitosti: kupujeme si pojištění jako skutečnou ochranu, nebo jen pocit bezpečí vytištěný na několika stranách smlouvy? Odpověď se často ukáže až ve chvíli, kdy už je pozdě něco měnit.
Rozhodují výluky a rozsah pojištění
Nejčastější důvod zamítnutí bývá prostý. Škoda vznikla z rizika, které smlouva nekryje, případně je výslovně uvedeno ve výlukách.
Pojištění domácnosti například nemusí pokrývat škodu způsobenou dlouhodobým zatékáním, pokud smlouva chrání jen před náhlým únikem vody. Stejně tak nemusí stačit pojištění nemovitosti, jestliže se poškozená věc do sjednaného rozsahu vůbec nevešla.
Rozdíl mezi „mám pojištěný dům“ a „mám pojištěné všechny myslitelné škody na domě“ je obrovský. Pojistná smlouva není deštník, který zakryje úplně všechno. Spíš připomíná mapu s přesně vyznačeným územím, za jehož hranicí pojišťovna odpovědnost nepřebírá.
Zatajení důležité informace při sjednání
Pojišťovna může plnění odmítnout také tehdy, když klient při sjednání pojištění zaviněně zatajil nebo nesprávně uvedl podstatnou skutečnost. Musí jít o informaci, o které se pojišťovna dozvěděla až po vzniku škody a která by ovlivnila její rozhodnutí.
Podle občanského zákoníku může být důvodem k odmítnutí situace, kdy by pojišťovna smlouvu vůbec neuzavřela, případně by ji uzavřela za jiných podmínek, kdyby znala skutečný stav.
Typicky může jít o zamlčený dlouhodobý problém s nemovitostí, nepravdivé údaje o způsobu užívání objektu nebo o bezpečnostních opatřeních, na nichž pojišťovna při výpočtu rizika stavěla. Ne každá nepřesnost ale automaticky znamená ztrátu nároku. Rozhodující je její význam a zavinění.
Proto se nevyplácí vyplňovat dotazník stylem „nějak to projde“. U údajů o stavu střechy, vytápění, zabezpečení nebo využití objektu může jedna zlehčená odpověď změnit výsledek šetření o několik let později.
Porušení povinností často znamená krácení, ne nulu
Lidé si někdy myslí, že porušení jakékoli povinnosti dává pojišťovně právo nevyplatit nic. Tak to nefunguje automaticky.
Jestliže klient podstatně poruší povinnost a jeho jednání ovlivní vznik škody, její rozsah nebo šetření, může pojišťovna plnění podle občanského zákoníku snížit úměrně tomu, jak velký vliv porušení mělo. Může tedy dojít ke krácení, nikoli rovnou k úplnému odmítnutí.
Rozbitý zámek, nezajištěné okno nebo nedodržený bezpečnostní postup mohou sehrát významnou roli při vloupání. Pojišťovna ale musí své rozhodnutí opřít o konkrétní souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Tvrzení, že klient „něco nesplnil“, samo o sobě nestačí.
Právě tady bývá spor nejostřejší. Pojišťovna vidí nedbalost, klient běžnou životní situaci. Někdy rozhodne detail, třeba zda bylo možné škodě zabránit, nebo se jen zpětně hledá důvod, proč částku zmenšit.
Nezaplacené pojistné může ochranu ukončit
Pojistné není administrativní formalita. Když pojistník nezaplatí a neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě nejméně jednoho měsíce uvedené v upomínce, pojištění zanikne.
Škoda, která vznikne až po tomto zániku, už z takové smlouvy krytá není. Nezáleží na tom, že klient měl pojištění uzavřené několik let předtím nebo že chtěl platbu poslat o pár dní později.
Potíž nastává hlavně u inkasa, změny účtu nebo stěhování. Člověk má pocit, že se pojistka obnovuje sama, jenže platba neodejde a upomínka skončí v přeplněné e-mailové schránce. U majetkového pojištění může taková drobnost znamenat rozdíl mezi uhrazenou opravou střechy a její platbou z vlastních peněz.
Zfalšovaný nebo zveličený rozsah škody
Samostatnou kategorií je nepravdivé či hrubě zkreslené tvrzení o škodě, její příčině nebo rozsahu. Kdo vědomě přidá do seznamu poškozených věcí drahou elektroniku, která v domácnosti nikdy nebyla, riskuje odmítnutí celého plnění.
Stejné riziko hrozí při záměrném nadsazení ceny opravy nebo při popisu události, který neodpovídá skutečnosti. Podle občanského zákoníku může pojišťovna v takové situaci plnění odmítnout a dnem doručení odmítnutí pojištění zaniká.
Rozumné je proto škodu nafotit, uchovat účtenky, objednávky a další doklady a s opravou počkat, pokud to situace dovolí. Rychlé uklizení po havárii je pochopitelné, ale zmizení stop může později vypadat jako snaha něco zakrýt.
Podpojištění není odmítnutí plnění
Velký problém vzniká i tehdy, když je majetek pojištěný na příliš nízkou částku. U podpojištění pojišťovna obvykle neřekne „nedostanete nic“. Plnění se zkrátí podle poměru pojistné částky k pojistné hodnotě majetku.
Od 1. ledna 2025 se při tomto výpočtu vychází ze skutečné škody snížené právě v uvedeném poměru. Jestliže je dům pojištěný výrazně pod svou reálnou hodnotou, projeví se to i u částečné škody.
Majitelé přitom často nastaví částku podle ceny, za kterou nemovitost kdysi koupili. Jenže stavební náklady, vybavení i hodnota obnovy se mění. Pojistná částka, která vypadala před lety rozumně, může dnes působit jako děravý štít.
Když pojišťovna plnění odmítne nebo zkrátí, vyžádejte si konkrétní písemné odůvodnění. Z něj musí být patrné, kterou povinnost měl klient porušit, jak to souviselo se škodou a zda jde o úplné odmítnutí, nebo jen o krácení. Právě toto rozlišení bývá pro další postup zásadnější než první stručná věta likvidátora.
