Pojištění domácnosti může stát méně než běžný měsíční nákup, přesto lidé často platí buď zbytečně mnoho, nebo mají majetek pojištěný na částku, která by po větší škodě nestačila ani na základní vybavení. Modelové roční ceny se u bytů pohybují přibližně od 193 do 729 korun, u domů od 321 do 925 korun. Rozhoduje především pojistná částka, ale také to, co smlouva skutečně kryje.
U bytu s pojistnou částkou 200 000 korun vychází roční pojistné na 193 až 208 korun. Při částce 500 000 korun se rozpětí posouvá na 482 až 520 korun ročně a u 700 000 korun na 675 až 729 korun. Rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší variantou tedy v těchto modelových případech není dramatický. Větší otázkou je, zda zvolená pojistná částka odpovídá tomu, co se v domácnosti skutečně nachází.
Právě tady se nabídky začínají tvářit levněji, než ve skutečnosti jsou. Člověk vidí částku kolem čtyř set korun za rok a může mít pocit, že získává slušnou ochranu. Jenže pojistná částka 500 000 korun nemusí znamenat, že pojišťovna při každé škodě vyplatí půl milionu. Jde o horní hranici plnění pro sjednaný rozsah rizik a konkrétní podmínky. U jednotlivých věcí navíc mohou existovat limity, výluky nebo požadavky na zabezpečení.
Vybavení běžného bytu se přitom nesčítá jen z elektroniky. Do výpočtu patří nábytek, oblečení, spotřebiče, sportovní vybavení, knihy, nádobí, nářadí i věci uložené ve sklepě nebo v kočárkárně, pokud je smlouva zahrnuje. Stačí si představit, že by domácnost musela vzniknout znovu od prázdných místností. Televize a notebook jsou vidět okamžitě, ale stovky kusů oblečení, kuchyňské vybavení a drobnosti v zásuvkách vytvoří překvapivě vysokou částku.
U domu jsou modelové ceny o něco vyšší. Pojištění s částkou 300 000 korun vychází na 321 až 348 korun ročně, u 500 000 korun na 535 až 579 korun a u 800 000 korun na 856 až 925 korun ročně. Tyto ceny byly kalkulovány 12. ledna 2026. Ani u domu ale samotné slovo „dům“ neříká, co všechno je pojištěno. Pojištění domácnosti se typicky vztahuje na movité věci uvnitř, zatímco stavba jako taková se řeší jiným typem pojištění. Smlouva proto může chránit vybavení, ale ne automaticky střechu, fasádu nebo základy.
Toto rozlišení bývá zdrojem nepříjemných překvapení. Majitel si může myslet, že má „pojištěný dům“, přitom si sjednal jen ochranu vybavení domácnosti. Nájemník zase obvykle nepotřebuje pojišťovat samotnou stavbu, ale měl by myslet na vlastní věci a případně na odpovědnost za škodu. Rozhodující není název produktu v reklamě, nýbrž přesný seznam pojištěného majetku a rizik ve smlouvě.
Cena se také mění podle rozsahu ochrany. Jinak vyjde základní krytí několika vyjmenovaných rizik a jinak širší varianta, která zahrnuje například krádež, vandalismus, vodu z potrubí, požár nebo živelní události. Nelze ale automaticky předpokládat, že každá smlouva zahrnuje všechno. U některých škod záleží na tom, zda vznikly náhle, jak byly zabezpečeny dveře a okna nebo kde se poškozená věc nacházela.
Důležitou položkou je spoluúčast. Ta určuje, jakou část škody zaplatí pojištěný ze svého. Nižší pojistné může být spojeno s vyšší spoluúčastí, takže nabídka v kalkulačce vypadá lákavě, ale při menší škodě nemusí přinést žádné plnění. U rozbitého spotřebiče za několik tisíc korun pak může rozhodovat každá tisícikoruna. Bez přečtení této části smlouvy je porovnávání cen jen napůl užitečné.
Pozornost si zaslouží i automatické navyšování pojistné částky. Ceny vybavení se mění a smlouva uzavřená před několika lety nemusí odpovídat tomu, kolik by dnes stálo domácnost znovu vybavit. Kdo mezitím pořídil dražší elektroniku, vybavil pracovnu nebo rekonstruoval kuchyň, může mít stále stejnou pojistnou částku jako na začátku. Levná smlouva se tím může změnit v drahou iluzi bezpečí.
Čísla kolem několika stovek korun ročně proto dávají smysl hlavně jako orientace. U bytu se dá podle modelových výpočtů dostat pod 500 korun ročně, pokud pojistná částka nepřesahuje 500 000 korun. U vyšších limitů nebo domu se částka blíží několika desítkám korun měsíčně. Otázka však nezní jen „kolik zaplatím“, ale také „co za tuto částku pojišťovna skutečně převezme“.
