Pojišťovna může kvůli životnímu pojištění chtít vaše lékařské zprávy – ale jen v konkrétních situacích a s vaším souhlasem. Nejde tedy o automatické právo procházet celou zdravotní historii bez omezení.
Nejčastěji se dokumenty řeší při sjednávání smlouvy, při jejím výrazném navýšení nebo ve chvíli, kdy žádáte o pojistné plnění. Právě tehdy chce pojišťovna zjistit, zda odpovídá zdravotní stav tomu, co bylo uvedeno v dotazníku, a zda má daná událost skutečně souvislost s pojištěním.
Zdravotní dotazník není formalita k rychlému odkliknutí
Při sjednávání nebo změně smlouvy musí klient podle občanského zákoníku odpovědět na písemné zdravotní dotazy pravdivě a úplně. Tato povinnost se netýká jen osoby, která smlouvu podepisuje, ale také pojištěného, pokud jde o někoho jiného.
Pojišťovna se může ptát například na prodělané nemoci, léčbu, hospitalizace, pravidelné kontroly nebo užívané léky. Někdy stačí odpovědi v dotazníku, jindy si vyžádá další lékařské zprávy či vlastní zdravotní vyšetření. Záleží na výši pojistných částek, typu rizika i na tom, co z odpovědí vyplyne.
Tady lidé často udělají chybu z nepozornosti. Vybaví si jen vážné diagnózy, ale přehlédnou dlouhodobé sledování, opakované potíže nebo vyšetření, která ještě neskončila jasnou diagnózou. Jenže otázka „léčíte se nebo jste léčil“ může zahrnovat i stav, který vám připadá banální. To, co je pro vás jen každoroční kontrola, může být pro pojišťovnu významná informace při posuzování rizika.
Kdy může pojišťovna chtít zprávy od lékaře
Občanský zákoník umožňuje pojistiteli požadovat údaje o zdravotním stavu, lékařské zprávy nebo vyšetření ve třech hlavních okamžicích: při sjednání pojištění, při stanovení pojistného a při šetření pojistné události. Vždy k tomu potřebuje souhlas pojištěného.
Při uzavírání smlouvy si tak může ověřovat, zda nabídne běžné podmínky, vyšší pojistné, výluku konkrétního onemocnění, nebo zda smlouvu vůbec uzavře. U vyšších částek může být zdravotní posouzení podrobnější. Pojišťovna zkrátka potřebuje vědět, jaké riziko přebírá.
Zprávy může požadovat také při změně smlouvy. Typicky jde o navýšení částky pro případ smrti, přidání invalidity nebo nově sjednané pojištění pracovní neschopnosti. Změna totiž může znamenat nové posouzení zdravotního stavu, i když původní smlouva běží několik let.
Souhlas se získáním údajů neznamená, že má pojišťovna volný přístup ke všemu, co kdy lékaři zaznamenali. Požadované informace by měly souviset s účelem pojištění a s posuzovaným rizikem. Prakticky se vyplatí podívat se, jaké dokumenty po vás pojišťovna chce, za jaké období a proč.
Při pracovní neschopnosti se řeší celá léčba
Jakmile žádáte o plnění z důvodu pracovní neschopnosti, pojišťovně obvykle nestačí jediný řádek s názvem diagnózy. Potřebuje posoudit průběh léčby a ověřit, zda pracovní neschopnost trvala v rozsahu uvedeném v žádosti.
U pracovní neschopnosti Allianz aktuálně požaduje lékařské zprávy za celou dobu léčby nebo hospitalizace. Nejde tedy jen o první vyšetření a poslední kontrolu. Z dokumentace může být patrné, jak se stav vyvíjel, zda pacient dodržoval léčebný režim, kdy proběhla hospitalizace a proč pracovní neschopnost pokračovala.
Podobně se dokládá dlouhodobá péče. U ní se vyžadují zprávy popisující zdravotní stav, který vedl k závislosti na pomoci jiné osoby. Pojišťovna tak neposuzuje pouze název diagnózy, ale hlavně její skutečný dopad na běžné fungování.
To je rozdíl, který se někdy ztratí v běžné řeči. Dvě osoby mohou mít stejnou diagnózu, ale úplně jinou míru omezení. Jedna zvládne samostatně hygienu, vaření i pohyb venku, druhá potřebuje pomoc několikrát denně. Právě takové detaily mají v posouzení význam.
Zamlčený prediabetes může změnit výsledek sporu
Nejvyšší soud 28. května 2026 potvrdil, že neuvedení prediabetu sledovaného ještě před sjednáním životního pojištění může vést k odmítnutí plnění, pokud byl později diagnostikován diabetes 1. typu.
Právní úprava počítá s tím, že pokud zatajená zdravotní skutečnost způsobí pojistnou událost a pojišťovna by kvůli ní smlouvu uzavřela jinak, nebo by ji neuzavřela vůbec, může pojistné plnění odmítnout. Neznamená to, že každá zapomenutá drobnost automaticky připraví člověka o peníze. Rozhodující je význam zatajené informace pro rozhodnutí pojišťovny a její vztah k pojistné události.
Proto má smysl odpovídat přesně i tehdy, když si říkáte, že daný problém s budoucí událostí nesouvisí. Lékařské zprávy pak mohou ukázat, kdy potíže začaly, jak byly sledovány a zda se skutečně týkaly rizika, které bylo pojištěno.
Co udělat, když po vás dokumentaci požadují
Nejdřív si ověřte, k jakému účelu pojišťovna zprávy potřebuje. Jiný rozsah podkladů dává smysl při sjednání smlouvy a jiný při žádosti o plnění za hospitalizaci. Pokud je požadavek příliš obecný, můžete si vyžádat upřesnění konkrétní diagnózy, období nebo typu dokumentu.
Lékaře požádejte o kopie zpráv a zkontrolujte, zda pokrývají celé období, které pojišťovna uvedla. Při odesílání si ponechte kopie a poznamenejte si, kdy jste dokumenty předali. Když některá zpráva chybí, je lepší to řešit hned než čekat, až se šetření protáhne.
A při vyplňování zdravotního dotazníku se nespoléhejte na vlastní odhad, co je ještě důležité. Pokud si nejste jistí, zda se určitá kontrola nebo léčba do otázky počítá, uveďte ji a případně připojte vysvětlení. Jedna doplněná informace zabere pár minut; dodatečné objasňování po zamítnutí plnění bývá mnohem tvrdší práce.
