Strom ze sousedního pozemku se během bouřky vyvrátí a dopadne na střechu, garáž nebo zaparkované auto. První otázka obvykle zní, kdo zaplatí opravu. Rozhodující není jen to, komu strom patřil, ale také jeho stav, průběh události a péče, kterou vlastník pozemku před pádem zajistil.
Podle § 2937 občanského zákoníku za škodu způsobenou pádem stromu odpovídá vlastník pozemku, na kterém strom rostl, pokud neprokáže, že věnoval dostatečnou péči k odvrácení škody. Nejde tedy o odpovědnost bez výjimky. Vlastník se může bránit například tím, že strom byl zdravý, pravidelně kontrolovaný a spadl v důsledku mimořádné, nepředvídatelné vichřice. Samotné tvrzení, že foukal silný vítr, ale ještě nemusí stačit. Posuzuje se, zda šlo o skutečně výjimečnou událost, nebo zda vítr pouze dokončil práci, k níž strom už delší dobu směřoval.
U starého, nakloněného nebo viditelně poškozeného stromu se bude obtížně vysvětlovat, proč vlastník nic nepodnikl. Varovnými signály mohou být praskliny v kmeni, odumírající větve, vývrat kořenů, dutiny nebo výrazný náklon směrem k domu či hranici pozemku. Fotografie pořízené před pádem, svědectví sousedů nebo záznamy o předchozích upozorněních mohou později sehrát významnou roli. U stromů bývá problém v tom, že rozhodující okamžik trvá pár sekund, zatímco spor se pak vede nad fotografiemi, počasím a stavem kmene.
Po pádu je vhodné nejdříve zajistit bezpečnost a důkladně zdokumentovat situaci. Vyfoťte celý strom, místo odlomení nebo vyvrácení, poškozenou věc i případné známky hniloby či předchozího poškození. S likvidací stromu není dobré spěchat dřív, než bude stav dostatečně zachycený, zejména když se sousedé na odpovědnosti neshodnou. U rozsáhlejší škody může být užitečné odborné posouzení arboristou nebo jiným znalcem, který dokáže popsat zdravotní stav stromu a pravděpodobnou příčinu jeho pádu.
Nárok na náhradu škody se potom uplatňuje vůči vlastníkovi pozemku, případně u jeho pojišťovny, pokud má sjednané pojištění odpovědnosti. Pojišťovna bude chtít znát okolnosti události a může zkoumat, zda vlastník zanedbal péči. Nejde přitom jen o cenu nového plotu nebo opravu střechy. Do řešení mohou vstoupit také náklady na odstranění stromu, odklizení větví a další výdaje, které s událostí přímo souvisejí.
Praktickou cestou může být i vlastní majetkové pojištění. To může škodu krýt dokonce tehdy, když strom rostl na sousedním pozemku. Rozhoduje konkrétní smlouva a rozsah sjednaných rizik, především zda zahrnuje vichřici nebo pád stromu. Jestliže se odpovědnost souseda prokáže, lze škodu řešit z jeho pojištění odpovědnosti. Když se odpovědnost prokázat nepodaří, například kvůli mimořádné vichřici u zdravého stromu, bývá na místě právě vlastní majetkové pojištění.
Samostatnou otázkou je, zda strom neměl být odstraněn ještě předtím, než způsobil škodu. Občanský zákoník umožňuje, aby soud podle § 2903 odst. 2 uložil odstranění stromu, jestliže má konkrétní vady a reálně hrozí vznik škody. Nestačí tedy pouhá obava, že strom jednou může spadnout, ani nelze žádat odstranění každého vzrostlého stromu jen proto, že stojí blízko hranice. Musí existovat konkrétní riziko, které lze rozumně popsat a doložit. Nejvyšší soud tuto možnost potvrdil i ve sporu týkajícím se nebezpečného stromu.
Určitou roli může hrát také vzdálenost od hranice pozemku. U stromů obvykle vyšších než tři metry je podle § 1017 přípustná vzdálenost tři metry od hranice, u ostatních stromů jeden a půl metru. Samotné nedodržení této vzdálenosti však automaticky neznamená, že vlastník odpovídá za každý pozdější pád nebo že soused může požadovat okamžité pokácení. Posuzují se i další okolnosti, například stáří výsadby, místní poměry a skutečné ohrožení sousedního pozemku.
Soused, který si všimne nebezpečného stromu, by měl upozornění poslat tak, aby o něm později existoval záznam. Věcný e-mail s fotografiemi je praktičtější než opakované výhrady přes plot. V textu lze popsat konkrétní závadu, směr náklonu a to, co by strom mohl zasáhnout. Takové upozornění samo o sobě odpovědnost nevytvoří, může však ukázat, že vlastník o riziku věděl a měl možnost reagovat.
Když se strom zřítí, vyplatí se oddělit dvě otázky: jak velká škoda vznikla a kdo za ni právně odpovídá. První se dokládá účty, rozpočty a fotografiemi, druhá především stavem stromu, průběhem počasí a tím, jak vlastník o pozemek pečoval. Právě rozdíl mezi zanedbaným stromem a zdravým stromem shozeným mimořádnou vichřicí často rozhodne, z čí pojistky se bude oprava skutečně hradit.
