Může vám pojišťovna odmítnout vyplatit peníze kvůli diagnóze, o které jste si mysleli, že je příliš stará, příliš mírná nebo prostě nestojí za řeč?
Krátká odpověď zní: ano, může. Ne proto, že by pojišťovny trpěly zálibou v dramatických zápletkách, ale protože zdravotní dotazník není společenská konverzace, kde se některá témata taktně obejdou. Je to součást sjednávání smlouvy a odpovědi v něm mají právní význam.
V České republice musí zájemce podle § 2788 občanského zákoníku odpovědět na písemné zdravotní dotazy pravdivě a úplně. Zatajení podstatné informace se bere jako porušení této povinnosti. Nehraje přitom hlavní roli, zda člověk nemoc považuje za vážnou. Rozhodující je, zda se na ni pojišťovna ptala a zda mohla ovlivnit její rozhodnutí o přijetí rizika nebo nastavení smlouvy.
Člověk s chronickým onemocněním tedy nemusí automaticky balit žádost do obálky s nápisem „zkusil jsem to“. Pojišťovna může nabídnout běžné podmínky, vyšší pojistné, výluku pro určité riziko, nižší pojistnou částku nebo další lékařské posouzení. Aby k tomu ale mohla dojít, potřebuje znát skutečný stav.
Co do zdravotního dotazníku uvést
U chronického onemocnění nestačí napsat jen název diagnózy a doufat, že zbytek si někdo domyslí mezi ranní kávou a odpolední poradou. Uveďte, o jaké onemocnění jde, kdy bylo zjištěno, jak se léčí, jaké léky užíváte, jak často chodíte na kontroly, zda jste kvůli němu byl hospitalizován a jaký je váš současný stav.
Hodí se popsat také vývoj nemoci. Je stabilizovaná? Zhoršuje se? Došlo v posledních letech ke změně léčby? Proběhla operace nebo vám lékař doporučil zákrok, který zatím nebyl proveden? Takové informace mohou být pro posouzení rizika podstatnější než samotný název diagnózy, který někdy zní hrozivěji než každodenní realita.
Formuláře se běžně ptají také na operace a doporučené zákroky za posledních deset let. Tady se vyplatí nespoléhat na vlastní paměť, která má zvláštní talent uchovat si heslo k dávno nepoužívanému účtu, ale zapomenout rok důležitého vyšetření. Pomoci mohou lékařské zprávy, seznam užívaných léků nebo výpis z dokumentace.
Odpověď by měla být konkrétní, ale není nutné psát román o každé návštěvě ordinace. Pokud dotazník obsahuje nejasnou otázku, požádejte o vysvětlení nebo doplňte informace do poznámky. V případě pochybností je bezpečnější údaj uvést a nechat pojišťovnu, aby posoudila jeho význam, než ho zamlčet s argumentem, že „to přece nic není“.
Zvláštní pozornost si zaslouží potíže, které už člověk nepovažuje za aktuální. Před lety prodělaná nemoc, dlouhodobě kompenzovaný vysoký tlak nebo prediabetes nemusí působit jako zásadní překážka. Pro pojišťovnu ale může jít o údaj, který mění pohled na pravděpodobnost budoucí pojistné události. Rozhodování o zdravotním riziku není soutěž v tom, kdo má nejoptimističtější výklad vlastní anamnézy.
Pojišťovna přitom nemůže požadovat libovolné informace bez souvislosti s pojištěním. Zdravotní dotazy mají sloužit k posouzení rizika, nikoli k vytvoření kompletního životopisu od prvního nachlazení v mateřské škole. Odpovědi však musí pokrýt to, na co se formulář skutečně ptá.
Co může nastat po zatajení diagnózy
Neúplná odpověď nemusí být odhalena při podpisu smlouvy. Problém se často objeví až při pojistné události, kdy pojišťovna zjišťuje zdravotní dokumentaci a porovnává ji s tím, co bylo uvedeno při sjednání. Tehdy může i zdánlivě malá mezera v dotazníku získat nepříjemně velké rozměry.
Při úmyslně nebo nedbalostně neúplných odpovědích může pojišťovna od smlouvy odstoupit. Lhůta činí dva měsíce od chvíle, kdy porušení povinnosti zjistí. Při pojistné události může plnění odmítnout tehdy, pokud zatajená skutečnost událost způsobila a za jejího známého stavu by smlouvu vůbec neuzavřela, případně by ji uzavřela za jiných podmínek.
To neznamená, že každá neuvedená diagnóza automaticky smaže nárok na plnění. Musí existovat souvislost mezi zatajenou skutečností, rozhodnutím pojišťovny a konkrétní událostí. Posuzuje se také forma pochybení a význam informace. Jenže dokazování těchto souvislostí už bývá podstatně méně příjemné než vyplnění jednoho řádku navíc při sjednávání smlouvy.
Nejvyšší soud v případu vedeném pod spisovou značkou 25 Cdo 2290/2025 potvrdil odmítnutí plnění kvůli neuvedenému prediabetu, který existoval už při sjednání pojištění. Příklad ukazuje, že ani stav, který člověk může vnímat jako pouhé varování před budoucím problémem, nemusí být pro pojišťovnu bezvýznamný.
Před podpisem proto projděte dotazník pomalu a nejlépe s dokumenty po ruce. U každé odpovědi si položte jednoduchou otázku: ptá se formulář právě na tohle? Jestli ano, odpověď nevynechávejte jen proto, že se vám diagnóza zdá stabilní, stará nebo málo dramatická. Pojišťovna nepotřebuje dramatický příběh. Potřebuje přesný obraz zdravotního stavu v okamžiku, kdy smlouvu uzavíráte.
