Přeskočit na obsah
Životní pojištění ·

Životní pojištění při mateřské a rodičovské: Co upravit

Na kuchyňském stole leží vedle dudlíku otevřená smlouva životního pojištění. V jednom sloupci pravidelná výplata, ve druhém splátka hypotéky a mezi nimi částka za pojistku, která se každý měsíc odečte stejně spolehlivě jako dřív. O pár kilometrů dál řeší jiná rodina opačný problém: rodičovský příspěvek chodí, ale hlavní živitel domácnosti zůstává bez dostatečné ochrany pro případ vážné nemoci nebo úrazu. Právě mezi těmito dvěma situacemi se při mateřské a rodičovské dovolené rozhoduje, co ve smlouvě změnit a na co nesahat.

Nejdřív je potřeba rozlišit peněžitou pomoc v mateřství a rodičovskou dovolenou. Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí nejvýše 28 týdnů, u dvojčat a vícerčat 37 týdnů. Životní pojištění by proto mělo počítat s výpadkem příjmu minimálně po tuto dobu. Neznamená to, že smlouva musí přesně kopírovat každou korunu, která domácnosti chybí. Znamená to ale, že krátkodobý propad příjmů nelze řešit až ve chvíli, kdy na účtu zůstane poslední tisícikoruna.

Na mateřskou obvykle dosáhne člověk, který byl v posledních dvou letech alespoň 270 dní nemocensky pojištěný. U osoby samostatně výdělečně činné je navíc potřeba 180 dní nemocenského pojištění v posledním roce. Kdo s tímto příjmem při plánování smlouvy počítá, měl by si ověřit, jak dlouho bude dávka skutečně chodit a co se stane po jejím skončení. U OSVČ může být rozdíl mezi pojistným plánem a realitou ještě ostřejší, protože příjmy bývají proměnlivé a nemocenské pojištění není automatické.

Po mateřské přichází rodičovská dovolená, která může trvat nejdéle do tří let věku dítěte. Rodičovský příspěvek u dětí narozených od roku 2024 činí celkem 350 000 korun, u vícerčat 700 000 korun. Jde o celkovou částku, ne o pravidelný měsíční příjem ve výši původní mzdy. Tempo čerpání si rodina rozvrhuje, a tím se mění i částka, která každý měsíc dorazí na účet.

Právě tady se při kontrole pojistky často objeví největší prostor pro úsporu. Při poklesu příjmu dává smysl projít denní dávky za pracovní neschopnost. Pokud byly nastavené podle původní mzdy, mohou být během rodičovské zbytečně vysoké nebo neodpovídat skutečné finanční situaci. Dočasné snížení těchto dávek může měsíční rozpočet odlehčit. Nejde však o změnu, kterou by stačilo odkliknout v internetovém bankovnictví.

Pojišťovna může při rodičovské dovolené omezovat plnění za pracovní neschopnost. U některých smluv se posuzuje, zda člověk skutečně vykonává zaměstnání, podniká, nebo je vedený jako osoba pečující o dítě. Před úpravou částek je proto nutné projít podmínky konkrétní smlouvy. Změna může vyvolat i nové zdravotní posouzení, zvlášť když se navyšuje pojistná částka. Zdravotní dotazník se pak může vrátit na stůl ve chvíli, kdy už rodina řeší kočárek, očkování a noční buzení, což není zrovna ideální čas na papírování.

Úplně jinak se posuzuje krytí smrti a invalidity. To by mělo kvůli dítěti a případné hypotéce zůstat zachované, i když domácnost dočasně šetří. Smrt jednoho z rodičů neznamená jen ztrátu budoucího příjmu. Přidává náklady na péči o dítě, bydlení, splácení úvěru a někdy i na pomoc zvenčí. U invalidity se zase může stát, že člověk sice přežije, ale dlouhodobě nebude schopen vydělávat ani pečovat o dítě v dosavadním rozsahu. Krácení této ochrany kvůli několika stovkám měsíčně bývá riskantnější než omezení denní dávky při pracovní neschopnosti.

Na stole zůstává také otázka daní. Daňový odpočet na daňově podporované produkty včetně životního pojištění má společný limit 48 000 korun ročně. Příspěvky zaměstnavatele na tyto produkty mají společný limit 50 000 korun ročně. Během mateřské nebo rodičovské ale nemusí být odpočet tak praktický jako v době pravidelné mzdy, protože záleží na tom, zda má člověk zdanitelné příjmy, vůči nimž lze odpočet uplatnit. Příspěvek zaměstnavatele se zase řídí jeho pravidly a pracovním vztahem.

Před jakoukoli úpravou je rozumné sepsat si na jeden papír tři částky: současný měsíční příjem domácnosti, nezbytné výdaje a rezervu, která zůstane po zaplacení pojistného. Vedle toho by měla být uvedená hypotéka a další dluhy, protože právě ty určují potřebnou výši krytí smrti a invalidity. Teprve potom má smysl řešit, zda snížit denní dávku, upravit rozsah některých připojištění, nebo jen dočasně změnit způsob placení. Pojistka nemá být nejlevnější položkou za každou cenu. Má přežít období, kdy se z tichého bytu ozývá pláč, pračka běží podruhé za den a jeden příjem musí utáhnout mnohem víc než dřív.