Za stejné havarijní pojištění můžete u jiné pojišťovny platit o několik tisíc korun méně. Nejde přitom o výjimečnou situaci ani o drobné rozdíly, které se ztratí v rodinném rozpočtu. U Dacie Sandero z roku 2022 činil rozdíl mezi nabídkami 3 774 korun ročně, u Škody Karoq z roku 2021 dokonce 7 052 korun.
Taková čísla staví majitele aut před nepříjemnou otázku: proč vlastně zůstávat u pojišťovny, která si za podobnou ochranu účtuje víc? Lojalita se v pojištění často neodměňuje. Naopak, klient, který smlouvu několik let bez přemýšlení prodlužuje, může skončit v horší pozici než nový zákazník, kterému pojišťovna nabídne výrazně nižší sazbu.
Kolik musí nabídka ušetřit, aby změna dávala smysl
Přechod k jiné pojišťovně má cenu řešit ve chvíli, kdy nová nabídka zachovává srovnatelný rozsah krytí a přináší úsporu alespoň několika tisíc korun ročně. Rozdíl několika stovek může snadno pohltit čas strávený vyřizováním smlouvy nebo drobné administrativní náklady. Tři až sedm tisíc korun už ale není kosmetická sleva. U staršího auta může jít o částku, která odpovídá několika tankováním, servisu nebo celému ročnímu povinnému ručení.
Jako orientační bod může posloužit průměrné havarijní pojistné osobních aut, které v roce 2025 činilo 8 820 korun ročně. Více než polovina nových smluv, konkrétně 57 procent, se přitom vešla pod 8 000 korun a 35 procent dokonce pod 6 000 korun. Pokud za podobné auto a podobný rozsah ochrany platíte výrazně víc, je rozumné si nechat spočítat konkurenční nabídky.
Průměr ovšem není cenovka pro každého. Výsledná částka závisí na hodnotě vozu, jeho stáří, místě bydliště, způsobu používání i historii škod. Jinou sazbu dostane řidič, který parkuje nové auto na ulici v centru, a jinou člověk s garáží na okraji menšího města. Právě proto má smysl porovnávat konkrétní smlouvy, ne jen obecné reklamní sliby o nejnižší ceně.
Levnější smlouva může při škodě nepříjemně překvapit
Nejčastější chyba při porovnávání spočívá v tom, že řidič sleduje pouze roční pojistné. Cena je vidět okamžitě, zatímco rozdíl v podmínkách se ukáže až ve chvíli, kdy auto poškodí kroupy, vandal nebo nehoda. Levnější nabídka může mít vyšší spoluúčast, omezené krytí skel, přísnější podmínky pro krádež nebo nižší limity u některých rizik.
Spoluúčast dokáže výhodnost nové smlouvy změnit během několika vteřin. Při škodě za 60 000 korun na autě v hodnotě 400 000 korun znamená spoluúčast 5 000 korun plnění 55 000 korun. Při spoluúčasti 10 000 korun už pojišťovna vyplatí jen 50 000 korun. Pokud je nová pojistka levnější například o 2 000 korun ročně, ale při jediné škodě zaplatíte z vlastního rozpočtu o 5 000 korun víc, sleva začíná působit poněkud jako účetní trik.
Proto porovnávejte nabídky při stejné spoluúčasti a se stejnými riziky. Kontrolujte také, zda smlouva zahrnuje havárii, odcizení, vandalismus, živelní události a střet se zvěří. U některých vozů může být podstatné i pojištění skel nebo náhradní vozidlo. Nejde o to vybrat nejdelší seznam připojištění, ale vědět, za co přesně platíte a co by vám pojišťovna v konkrétní situaci skutečně uhradila.
Nejlevnější nabídka bývá často levná hlavně proto, že z ní něco zmizelo.
Bonus není automaticky stejný
Další past čeká u bonusu. Řidiči někdy předpokládají, že když mají dlouhou bezeškodní historii u povinného ručení, získají stejnou slevu také na havarijní pojištění. Tak to být nemusí. Maximální bonusy se u sledovaných pojišťoven pohybují přibližně od 40 do 62 procent a některé pojišťovny bonus z povinného ručení do havarijního pojištění vůbec nepřenášejí.
Při výpočtu proto ověřte, z čeho nová pojišťovna slevu odvozuje a jak vysoký bonus vám uzná. Rozdíl mezi předpokládanou a skutečně přiznanou slevou může změnit výsledné pojistné o stovky až tisíce korun. Vyplatí se požádat o konkrétní kalkulaci, ne spokojit se s ústním příslibem, že se „bonus určitě započítá“.
Pozornost si zaslouží i hodnota vozidla. U novějšího auta může být problémem podpojištění, tedy situace, kdy je vůz ve smlouvě oceněný níž, než odpovídá jeho reálné hodnotě. U staršího auta zase může být havarijní pojištění tak drahé, že se jeho přínos začne zmenšovat. Rozhodnutí pak není jen otázkou změny pojišťovny, ale i otázkou, zda tento typ ochrany stále odpovídá hodnotě vozu a finanční rezervě majitele.
Termín výpovědi rozhoduje
Ani výrazně lepší nabídka nepomůže, pokud starou smlouvu vypovíte pozdě. Výpověď kvůli změně pojišťovny musí k výročnímu dni dorazit nejpozději šest týdnů před koncem pojistného období. Když tento termín nestihnete, smlouva se zpravidla prodlouží o další rok.
Rozhoduje doručení, ne datum, kdy výpověď odešlete. Kdo ji pošle na poslední chvíli, zbytečně riskuje spor o to, kdy dokument pojišťovna skutečně obdržela. Bezpečnější je řešit změnu s předstihem a současně si ověřit, kdy přesně pojistné období končí. Výroční den nemusí odpovídat datu, kdy jste smlouvu podepsali nebo kdy jste zaplatili poslední splátku.
Nové pojištění by mělo navazovat bez mezery. Jediný den bez potřebné ochrany může být dražší než celý roční rozdíl mezi dvěma nabídkami. Zároveň není rozumné rušit stávající smlouvu dřív, než máte potvrzené uzavření nové a znáte její začátek.
Kdy zůstat a kdy odejít
Změna dává jasný smysl tehdy, když najdete nabídku o několik tisíc korun levnější, rozsah krytí zůstane srovnatelný, spoluúčast se nezvýší a nová pojišťovna vám uzná odpovídající bonus. V takové situaci není důvod platit více jen proto, že jste u současné pojišťovny dlouho.
Zůstat může být rozumné, pokud stávající smlouva nabízí nadstandardní podmínky, které konkurence neumí za stejnou cenu nahradit. Patřit sem může širší krytí, nižší spoluúčast, lepší asistence nebo férovější postup při likvidaci škod. Ani dobrá cena sama o sobě nevyváží zkušenost s pojišťovnou, která při každé škodě hledá důvod ke krácení plnění.
Nepohodlné na celé věci je, že pojišťovna často nemá důvod vám sama nabídnout nejlepší cenu. Pokud se klient neozve, smlouva může běžet dál za podmínek, které už dávno nejsou nejvýhodnější. Jednou za rok si proto nechte přepočítat nejen cenu, ale celý obsah pojištění. U auta, které má hodnotu stovek tisíc korun, je pár minut kontroly levnější než slepé prodlužování smlouvy o další rok.
