Auto lze pojistit proti havárii jen na dobu dovolené. U Directu si řidič může sjednat krátkodobé havarijní pojištění například na dva týdny nebo jeden měsíc, takže kvůli jedné cestě nemusí uzavírat smlouvu na celý rok.
Přesně takovou možnost bych hledal ve chvíli, kdy vyrážím vlastním autem k moři, na delší roadtrip nebo třeba na lyže a běžně havarijní pojištění nemám. Na dovolené totiž auto dostává zabrat jinak než při cestě do práce. Přibydou dlouhé dálniční přesuny, přeplněná parkoviště, neznámé silnice i situace, kdy ho nechám několik hodin stát na místě, které vůbec neznám.
Krátkodobé pojištění ale není automaticky výhodné pro každého. Rozhoduje cena konkrétní smlouvy, rozsah krytí, spoluúčast i to, kam přesně jedu. Představa, že si jednoduše „zapnu havarijko na dovolenou“ a tím je všechno vyřešené, může být stejně zrádná jako parkování pod stromem během bouřky.
Kdy dává krátkodobé havarijko smysl
U Directu krátkodobé havarijní pojištění platí automaticky pro Evropu a Turecko. Při sjednání si lze zvolit krytí pro nehodu, střet se zvířetem, živelní událost, odcizení nebo vandalismus. To je poměrně široký rozsah, který odpovídá problémům, jichž se na cestě obávám nejvíc: od poškození auta při nehodě až po krupobití nebo krádež během pobytu.
Rozdíl mezi jednotlivými riziky není jen formální. Kdo jede přes horské oblasti, může přemýšlet nad střetem se zvířetem. Kdo nechává auto přes noc na veřejném parkovišti, bude řešit spíš odcizení a vandalismus. U cesty v letní sezoně zase dává smysl věnovat pozornost živlům. Já bych si před podpisem prošel každou položku a nebral celý balíček jako jednu neprůhlednou ochranu.
Direct po sjednání požaduje fotografie vozidla. Doporučuje dodat je nejpozději dva pracovní dny před odjezdem. Na poslední večer před cestou bych to nenechával. Kromě samotného focení může vzniknout problém s kvalitou snímků, jejich odesláním nebo s tím, že si člověk až při vyřizování uvědomí, že smlouva nezačne platit okamžitě.
Krátké havarijko může být zajímavé hlavně pro majitele hodnotnějšího auta, kteří celoroční pojištění nevyužijí nebo ho nechtějí platit. U staršího vozu může být situace opačná. Pojistné, spoluúčast a případné limity se mohou přiblížit částce, kterou by člověk při menší škodě raději zaplatil sám. Bez konkrétní kalkulace proto nejde říct, že krátkodobá varianta je vždy levnější.
Důležitý je také začátek a konec pojištění. Pokud odjíždím v sobotu ráno, neměl bych předpokládat, že smlouvu vyřídím ve chvíli, kdy už stojím na hranicích. Stejně tak je dobré vědět, zda pojištění končí přesně s návratem, nebo podle data uvedeného ve smlouvě. U krátkodobých produktů může i jediný den hrát roli.
Někdy stačí asistence, jindy ne
Krátkodobé havarijní pojištění chrání samotné auto před vybranými škodami. Asistence řeší především potíže spojené s nepojízdným vozem, například pomoc na místě nebo organizaci dalšího postupu. Tyto dvě věci se často zaměňují, přestože každá odpovídá na jinou obavu.
ČSOB pro pojištění pouze na dobu dovolené aktuálně doporučuje spíše krátkodobé připojištění asistence vozidla. Nabízí ho za 310 korun na deset dnů. Pro řidiče, který chce hlavně pomoc při poruše nebo komplikaci na cestě, může být takové řešení praktičtější než plné havarijní pojištění. Nechrání ale auto před všemi riziky, která by pokrývalo havarijko, například před vandalismem nebo odcizením.
Já bych si v takové situaci nejdřív položil jednoduchou otázku: bojím se spíš toho, že auto zůstane stát na dálnici, nebo toho, že bude poškozené či ukradené? První problém míří k asistenci, druhý k havarijnímu pojištění. Když se tyto potřeby smíchají dohromady, člověk může zaplatit za produkt, který mu ve skutečnosti nepomůže tak, jak čekal.
Samostatnou možnost představuje technická asistence Allianz k vozidlu na cesty dlouhé nejvýše 90 dnů. Územně platí téměř po celé Evropě a také v Turecku, ne však v České republice, Rusku, Ukrajině, Bělorusku a Moldavsku. Právě územní platnost bych kontroloval s mapou v ruce, zvlášť pokud cesta vede přes více států nebo se plán během dovolené mění.
U asistence se vyplatí přečíst, co přesně zahrnuje a v jakých situacích lze pomoc využít. Ne každá porucha, nehoda nebo náklad související s odtahem musí být řešený stejně. Rozdíl může být mezi službou, která zajistí základní pomoc, a variantou s širším rozsahem podpory pro posádku i vozidlo.
Při výběru bych si proto vedle ceny poznamenal délku cesty, všechny státy na trase, stáří a hodnotu auta a také rizika, která mi připadají reálná. Dvě stovky nebo několik stovek korun navíc mohou být rozumné, pokud znamenají ochranu před škodou, kterou bych z vlastního rozpočtu nesl velmi těžko. Jindy je zbytečné kupovat široké krytí jen proto, že se blíží odjezd a nabídka vypadá na první pohled uklidňujícím dojmem.
