Představme si rodinu, která po úmrtí otce odstaví jeho auto před domem. Všichni čekají, až notář rozhodne, komu připadne. Po několika měsících přijde dopis s výzvou k úhradě příspěvku za dny, kdy vůz neměl povinné ručení. Rodina je překvapená: auto přece nikdo nepoužíval a dědictví ještě nebylo uzavřené. Jenže právě v tom je háček. Samotné dědické řízení povinnost pojistit registrované vozidlo neruší.
Úmrtí majitele smlouvu samo neukončí
U registrovaného vozidla trvá povinnost mít povinné ručení po celou dobu, kdy je vůz vedený v registru. Smrt vlastníka na tom nic nemění a stejně tak ji nemění ani skutečnost, že se teprve zjišťuje, kdo automobil zdědí.
Pojištění tedy nezmizí ze dne na den jen proto, že pojistník zemřel. Smlouva může pokračovat, případně je potřeba její údaje upravit podle toho, kdo bude vůz dál provozovat a jak bude s vozidlem naloženo. Pojišťovna by se o úmrtí a situaci kolem vozidla měla dozvědět bez zbytečného odkladu. Čekat na pravomocné skončení celého řízení může být zbytečně riskantní.
V praxi bývá podstatné, kdo má auto skutečně u sebe a používá ho. Pokud si jeden z dědiců vezme vůz k běžnému provozu, měl by s pojišťovnou vyřešit změnu pojistníka, provozovatele nebo dalších údajů. Povinnost se tím nepřesouvá nějakým slavnostním okamžikem při jednání u notáře, ale prakticky dopadá na osobu, která vozidlo provozuje a má možnost zajistit jeho pojištění.
Auto stojí v garáži, ale registr ho pořád eviduje
Častá představa zní: když automobil několik měsíců nevyjede, pojištění není potřeba. To však samo o sobě nestačí. Vozidlo může být zaparkované na soukromém pozemku, v garáži nebo na dvoře, ale pokud zůstává registrované a není úředně vyřazené z provozu, povinnost pojištění pokračuje.
Přerušení pojištění je možné spojit s doloženým vyřazením vozidla z provozu. Bez příslušného dokladu se pojištění automaticky nepřeruší. Pouhé prohlášení rodiny, že s autem nikdo nejezdí, pojišťovně ani České kanceláři pojistitelů obvykle nestačí.
To je podobné jako s klíčem ponechaným v zámku: auto sice může stát bez hnutí, ale z pohledu evidence se nic zásadního nestalo. Kdo chce povinné ručení přerušit, musí nejdřív vyřešit samotné vyřazení vozidla z provozu a mít o něm doklad. Teprve pak lze postupovat vůči pojišťovně.
Jestliže se dědicové na dalším osudu auta nemohou shodnout, měli by si alespoň ujasnit, kde vůz fyzicky je, kdo k němu má klíče a zda ho někdo používá. Nejasnosti mezi příbuznými pojišťovací povinnost neodkládají.
Změnu nahlaste pojišťovně, i když ještě není jasný dědic
Během dědického řízení nemusí být hned zřejmé, kdo se stane vlastníkem. To ale neznamená, že není co řešit. Pojišťovně je vhodné oznámit úmrtí pojistníka a popsat aktuální stav: zda se vůz používá, kde je uložený a kdo ho případně provozuje.
Podle konkrétní situace může být potřeba změnit pojistníka, provozovatele nebo jiné údaje uvedené ve smlouvě. Oznámení by mělo přijít bez zbytečného odkladu, nikoli až ve chvíli, kdy je dědické řízení uzavřené a objeví se problém s neuhrazeným pojistným.
Pojišťovna může požadovat dokumenty potvrzující úmrtí, průběh dědického řízení nebo vztah osoby k vozidlu. Přesný postup se může lišit podle smlouvy a konkrétní situace, proto je lepší komunikovat písemně a uchovat si potvrzení o tom, co bylo oznámeno a kdy. Telefonát bez jakéhokoli záznamu se po měsících dokládá obtížně.
Pokud auto někdo během řízení používá, musí být pojištěné stejně jako předtím. Jízda po veřejné komunikaci bez platného povinného ručení může přinést další potíže při silniční kontrole nebo při nehodě. U registrovaného vozidla navíc vzniká za každý den bez pojištění příspěvek České kanceláři pojistitelů.
Příspěvek za nepojištěné dny nabíhá i během dědictví
Česká kancelář pojistitelů může požadovat příspěvek za dobu, kdy bylo registrované vozidlo bez povinného ručení. Dědické řízení tuto povinnost automaticky nepozastaví a stejně tak ji neodkládá ani pojišťovna jen proto, že původní pojistník zemřel.
Rozhodující bývá stav v registru a období, po které pojištění chybělo. Každý další den proto může znamenat další částku. Nejde přitom o pokutu od pojišťovny, ale o samostatný příspěvek spojený s provozem nepojištěného vozidla.
Výzva k jeho úhradě musí poskytnout nejméně 30 dní od doručení. Zároveň platí, že povinnost příspěvku zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů osobu zapsanou v registru nevyzve do jednoho roku od vzniku této povinnosti. To ovšem není důvod nechat dopis bez reakce. Výzvu je třeba zkontrolovat, porovnat uvedené období s doklady k pojištění a případně doložit, že vozidlo bylo pojištěné nebo řádně vyřazené z provozu.
Rodina by si měla dát pozor také na to, komu je výzva adresovaná. V průběhu dědictví se mohou měnit údaje o vlastníkovi, zatímco registr ještě nemusí odpovídat skutečnému výsledku řízení. Pokud dopis přijde osobě, která už vozidlo neprovozuje, nebo obsahuje nesrovnalosti, je vhodné reagovat ve stanovené lhůtě a přiložit dostupné dokumenty.
Kdy může přijít pokuta až 50 000 korun
Za provoz registrovaného vozidla bez povinného ručení hrozí přestupek s pokutou až 50 000 korun. Tato sankce se týká především situace, kdy se s nepojištěným autem skutečně jezdí, ale problém může vzniknout už samotným zanedbáním povinnosti vozidlo pojistit nebo řádně vyřadit z provozu.
Pravidla se od 1. dubna 2024 řídí zákonem č. 30/2024 Sb. Ten počítá s povinným ručením po celou dobu registrace vozidla, pokud není splněna podmínka pro jeho vyřazení z provozu. Dědicové proto nemusejí čekat, až notář definitivně určí nového vlastníka. Mohou hned řešit pojištění, oznámit pojišťovně úmrtí původního pojistníka a rozhodnout, zda bude auto dál používáno, nebo úředně odstaveno.
Nejhorší variantou bývá nechat automobil stát bez povšimnutí a doufat, že se vše vyřeší spolu s dědictvím. Mezitím může pokračovat evidence nepojištěného vozidla, narůstat příspěvek a při jízdě hrozit i pokuta. U auta, které má zůstat mimo provoz, je proto třeba vyřešit vyřazení; u auta, které má dál sloužit rodině, zase včas upravit pojištění podle skutečného provozovatele.
