Kdo zaplatí škodu, když majitel auta zemře a vozidlo dál stojí před domem nebo s ním někdo vyrazí na silnici?
Právě tady lidé často udělají chybu. Předpokládají, že úmrtím vlastníka končí i povinné ručení. Jenže tak to nefunguje. Pojištění se smrtí majitele automaticky neruší a vozidlo musí být pojištěné po celou dobu, kdy je registrované.
To platí i v době, kdy se teprve řeší dědictví a není jasné, komu auto nakonec připadne. Auto přitom může celé týdny stát na dvoře, aniž s ním kdokoli jede. Povinnost mít sjednané povinné ručení tím ale nezmizí.
Úmrtí majitele pojistku samo neukončí
Povinné ručení se váže k provozu a registraci vozidla, ne pouze k osobě, která je uvedená ve smlouvě. Smrt vlastníka tedy sama o sobě neznamená, že pojistka přestane platit. Vůz musí zůstat pojištěný až do chvíle, kdy je jeho registrace ukončena nebo nastane jiný právní důvod pro zánik pojištění.
Dědicové by proto neměli po oznámení úmrtí jednoduše přestat hradit pojistné. Nezaplacená částka může vést k problémům s trváním pojištění a případná jízda bez platného krytí může být velmi drahá. Když se auto používá, riziko je zřejmé. Když jen stojí, pořád jde o registrované vozidlo.
Praktický postup je celkem prostý: co nejdřív informovat pojišťovnu o úmrtí vlastníka, popsat situaci a zjistit, jaké doklady bude pro další komunikaci potřebovat. Pojišťovna může chtít například úmrtní list nebo později pravomocné rozhodnutí o dědictví. Do té doby není rozumné s pojistkou nakládat, jako by už neexistovala.
Když zemře vlastník i provozovatel
Zvláštní situace nastane tehdy, když zemře člověk, který byl současně vlastníkem i provozovatelem vozidla. Do právní moci rozhodnutí v dědickém řízení přecházejí povinnosti provozovatele na dědice.
To neznamená, že se všichni dědicové automaticky stávají novými majiteli ve stejném okamžiku. Znamená to ale, že někdo musí během dědického řízení zajistit, aby vozidlo nezůstalo bez povinného ručení a aby se s ním nezacházelo jako s věcí bez vlastníka. Dědicové by si měli mezi sebou ujasnit, kdo bude s pojišťovnou komunikovat a kdo pohlídá placení pojistného.
S autem raději nevyjíždějte, dokud nemáte jistotu, že pojištění skutečně trvá.
Jestli měl zemřelý jiného provozovatele, například člena rodiny, který auto běžně používal, je situace odlišná v praktických detailech, ale základ zůstává stejný: úmrtí majitele nevymaže povinnost mít vozidlo pojištěné. Pojišťovně je vhodné oznámit změnu a vyjasnit, kdo bude do vypořádání dědictví za vozidlo jednat.
Po právní moci rozhodnutí začíná běžet deset dnů
Jakmile je rozhodnutí o dědictví pravomocné, musí dědic změnu vlastníka zapsat do registru silničních vozidel do deseti pracovních dnů. Nejde o deset kalendářních dnů, takže víkendy a svátky se do této lhůty nepočítají.
Na první pohled může deset pracovních dnů působit jako dostatečná rezerva. V praxi ale člověka snadno zdrží dovolená, nemoc, chybějící doklad nebo prosté přesvědčení, že se přepis vyřeší někdy později. Tady už se vyplatí poznamenat si datum právní moci rozhodnutí a lhůtu si hned spočítat.
Za nedodržení desetidenní lhůty hrozí pokuta až 50 000 korun. Nejde tedy jen o administrativní formalitu, kterou lze bez následků odsunout. Úřad může přestupek posuzovat podle konkrétní situace, horní hranice sankce je ale dost vysoká na to, aby se vyplatilo jednat včas.
Přihlášení vozidla na dědice je při dědictví bez správního poplatku. Žádost lze podat na kterémkoli z 206 úřadů obce s rozšířenou působností, takže nejste odkázaní pouze na úřad podle bydliště zemřelého nebo na místo, kde auto původně registroval.
S sebou je potřeba mít doklady vyžadované pro konkrétní zápis, především pravomocné rozhodnutí o dědictví a doklady k vozidlu podle toho, co úřad v daném případě požaduje. Před návštěvou úřadu je rozumné ověřit si aktuální seznam dokumentů. Jediný chybějící papír dokáže z krátké návštěvy udělat další cestu přes celé město.
Co s povinným ručením při přepisu
Při přepisu úřad ověřuje povinné ručení elektronicky u České kanceláře pojistitelů. Zelenou kartu proto není nutné povinně předkládat. To ovšem neznamená, že můžete pojištění řešit až u přepážky. Vozidlo musí být pojištěné už v okamžiku, kdy ho chcete provozovat, a změnu vlastníka je třeba promítnout také do komunikace s pojišťovnou.
Dědic by měl po nabytí dědictví pojišťovně oznámit, že se stal vlastníkem vozidla, a doložit pravomocné rozhodnutí. Pojišťovna následně upraví údaje ve smlouvě nebo poradí s uzavřením nové smlouvy podle konkrétní situace. Nečekejte, až se ozve sama. Evidence registru a údaje pojišťovny se nemusí změnit jedním automatickým krokem.
Jestli auto nikdo nechce, má dědic několik možností, ale žádná z nich nefunguje tak, že by stačilo nechat vozidlo stát a přestat platit. Vozidlo lze po vyřešení dědictví převést na jiného člověka, případně řešit jeho další osud podle pravidel registru. Do té doby je potřeba pohlídat pojištění a také to, aby s autem nikdo nevyjel bez platného krytí.
Největší zmatek vzniká ve chvíli, kdy si rodina řekne, že „se to vyřeší až u notáře“. Dědické řízení skutečně rozhodne, komu auto připadne, ale povinnosti spojené s registrovaným vozidlem mezitím nezmizí. Proto má smysl nahlásit úmrtí pojišťovně, uchovat všechny doklady, sledovat platby pojistného a po právní moci rozhodnutí neodkládat přepis ani o jediný zbytečný pracovní den.
