Může pojišťovna odmítnout škodu, kterou v pronajatém bytě způsobil host, i když má majitel uzavřenou pojistku domácnosti? Ano – třeba proto, že pojišťovna o krátkodobém pronájmu vůbec nevěděla.
Byt nabízený přes Airbnb, Booking nebo jinou platformu není z pohledu pojištění totéž co byt, ve kterém majitel sám žije nebo ho dlouhodobě pronajímá jedné domácnosti. Hosté se střídají, k vybavení mají přístup cizí lidé a riziko škody se mění s každou rezervací. Pojistná smlouva proto musí odpovídat skutečnému způsobu užívání nemovitosti.
Majitel, který krátkodobý pronájem zatají, si může zadělat na nepříjemný problém. Při škodě způsobené hostem může pojišťovna plnění krátit, nebo ho odmítnout úplně, pokud nebylo nahlášeno, že je byt využíván právě k tomuto účelu. Běžné pojištění domácnosti totiž často počítá s odlišným provozem, než jaký představuje pravidelné ubytovávání různých lidí.
Tři vrstvy ochrany, které se nesmějí slít do jedné
Majitel by měl odděleně přemýšlet o nemovitosti, vybavení domácnosti a odpovědnosti za škody. Každá část kryje něco jiného a jedna automaticky nenahradí druhou.
Pojištění nemovitosti chrání samotný byt nebo dům a jeho pevné součásti. Může jít například o podlahy, dveře, okna, vestavěný nábytek nebo rozvody. Pojištění domácnosti se týká věcí uvnitř: elektroniky, nábytku, spotřebičů, vybavení kuchyně i dalších předmětů, které host používá. Když host poškodí televizi, rozbije varnou desku nebo zničí kus nábytku, bez odpovídajícího krytí se majitel nemusí k náhradě dostat.
Třetí vrstvu představuje odpovědnost. Ta může přijít ke slovu ve chvíli, kdy host způsobí škodu někomu jinému. Vytopí sousedy, poškodí společné prostory domu nebo třeba nechá téct vodu do bytu pod ním. Odpovědnost se může týkat také újmy, kterou utrpí samotný host, například při úrazu způsobeném závadou v pronajímaném prostoru. Rozsah krytí je potřeba číst přesně, ne jen podle názvu produktu.
Právě tady bývá největší rozdíl mezi hezky vypadajícím příslibem a skutečnou ochranou. Pojistka může znít široce, ale v podmínkách mít výluku pro podnikání, ubytovací služby nebo pravidelný pronájem třetím osobám. Krátkodobé ubytování se někdy posuzuje jako specifický typ provozu, nikoli jako běžné užívání bytu.
Produktové podmínky Pillow z roku 2025 například výslovně rozlišují krátkodobý pronájem typu Airbnb od běžného bydlení. Podobné formulace nejsou kosmetický detail. Ukazují, že pojišťovna potřebuje vědět, kdo v nemovitosti bydlí, jak často se hosté střídají a za jakých podmínek prostor využívají.
AirCover pro hostitele, které je součástí každé rezervace na Airbnb, může působit jako pohodlná pojistná záchranná síť. Nenahrazuje však vlastní pojištění nemovitosti ani odpovědnosti. Navíc při uplatnění škody nestačí jen tvrzení, že se něco rozbilo. Airbnb požaduje doložení vzniku i rozsahu škody, takže bez fotografií, komunikace s hostem, dokladů o pořízení nebo opravy a dalších podkladů může být cesta k náhradě mnohem složitější.
Co si ověřit ještě před první rezervací
První otázka pro pojišťovnu by měla znít jednoduše: „Kryje tato smlouva krátkodobý pronájem hostům?“ Nestačí se spokojit s ústním příslibem. Rozhodující je pojistná smlouva, její dodatky a aktuální pojistné podmínky. V nich by měl být krátkodobý pronájem popsaný tak, aby nebyl zaměnitelný s dlouhodobým bydlením.
Pozornost si zaslouží také podmínky, za kterých pojištění vůbec platí. Některé české nabídky umožňují krátkodobý pronájem jen tehdy, když nemovitost pronajímá přímo vlastník nebo spoluvlastník. Jinde může být problém, pokud je byt současně pronajímán více osobám nebo pokud pronájem zajišťuje někdo jiný na základě odlišného smluvního vztahu. Takové omezení může zaskočit majitele, který správu předal agentuře nebo provozovateli.
Vyplatí se prověřit i požadavky na zabezpečení. Pojišťovna může řešit funkční zámky, uzamykatelné skříně, detektory kouře, stav elektroinstalace nebo způsob evidence škod. U dražšího vybavení dává smysl mít uložené doklady o nákupu a před každou rezervací si pořídit aktuální fotografie. Nejde o úřednickou posedlost. Když po odjezdu hosta zmizí notebook nebo se poškodí dveře, fotografie před příjezdem a po něm mohou být jediným přesvědčivým záznamem o tom, co se změnilo.
Majitel by měl znát také spoluúčast, limity a výluky. Nízký limit odpovědnosti může vypadat dostačující u drobné nehody, ale při vytopení několika bytů se vyčerpá rychle. U vybavení zase nemusí pojištění automaticky pokrývat věci ponechané hostům k volnému užívání. Rozdíl může být i mezi plněním v nové ceně a v ceně časové, která zohledňuje opotřebení.
A potom je tu samotný režim hlášení. Škodu je dobré řešit bez prodlení, všechno vyfotit, uchovat komunikaci s hostem a nevyhazovat poškozené věci dřív, než pojišťovna řekne, že je může majitel odstranit. U větších škod je rozumné počkat s opravou na pokyny likvidátora, s výjimkou zásahů nutných k zabránění dalšímu poškození. V praxi funguje jednoduché pravidlo: čím přesnější dokumentace, tím méně prostoru zůstává pro dohady.
Krátkodobý pronájem může být výnosný, ale pojištění nesmí zůstat kopií smlouvy pro běžnou domácnost. Jinak může majitel zjistit skutečný rozsah rozdílu až ve chvíli, kdy v koupelně praskne hadice, voda proteče k sousedům a pojišťovna se zeptá, kdo měl v bytě právě bydlet.
